Často kladené otázky (FAQ)
Často kladené otázky (FAQ)
Na tuto stránku jsem zařadil několik nejčastěji se opakujících dotazů, které pravidelně nacházím ve svojí e-mailové schránce. Dále zde naleznete i několik dotazů, které se sice objevily jenom jednou, jsou však svojí povahou podle mého
názoru zajímavé. Chcete-li se o mincích dozvědět více, určitě si přečtěte i mojí stránku s numismatickými zajímavostmi, obecný úvod a numismatické aktuality.
Q1: V peněžence jsem našel zvláštní minci – je to desetikoruna z roku 2000, ale na druhé straně nemá obrázek Brna, ale jakési hodiny. Je tato mince platná a má nějakou cenu?
Q2: Vlastním dvacetikorunu 2000 s orlojem. Za kolik se dá tato mince prodat.
/plus další desítky variací na tyto dotazy/
A: V roce 2000 byly kromě mincí s normálním reversem vydány také desetikoruny a dvacetikoruny k výročí milénia. Obě mince jsou normálně v oběhu a v běžné zachovalosti nejsou nijak cenné, bylo jich raženo velké množství. Já osobně minimálně jednu z nich nacházím tak 2x do měsíce běžně ve svojí peněžence. Tyto mince se v zachovalosti AU nebo Unc nabízejí tak o 5 až 10 Kč nad nominál. Pokud ovšem nejsou tyto mince opravdu skvěle zachovalé a s originálním leskem, tak s nimi normálně zaplaťte. Pokud jsou jako nové, tak si je třeba nechte na památku, třeba budou mít někdy cenu.
Q: V Mladé frontě z 19. dubna 2005 jsem si přečetla článek o mincích. Přestože vím, že Vás otravuje fůra lidí stejně jako já, mám na mysli konkrétní nabídku. Vlastníme stříbrnou desetikorunu z roku 1931 (uvedenou v MF), kterou bychom s manželem nabídli ke koupi, ale nevíme kde, komu, za co.
Píši proto na Vaši e-mailovou adresu uvedenou v MF tento dotaz.
A: Tak to Vás asi zklamu. Uvedený článek, který se odvolává mj. i na informace serveru www.sberatel.com, byl vytvořen bez konzultace se mnou a uvádí některé nepřesné informace. Jedná se zejména o informaci, že „Meziválečná desetikoruna z let 1918 až 1939 stojí 55000 korun“. Běžné desetikorunové mince z tohoto období (tedy z let 1928, 1930, 1931 a 1932) stojí tak maximálně 50 Kč za kus. Vzácnou je pouze desetikoruna z posledního roku ražby - 1933. Ta na různých numismatických aukcích i v přímém prodeji může stát ve slušných zachovalostech mezi 20000 až 40000 Kč. Ve výjimečné zachovalosti je představitelná i uváděná cena 55000 Kč.
Q: Minulý rok při kopání na zahradě jsem našel
Jánošíkův dukát r.1713.Má ještě nějakou hodnotu??? A kolik činí jeho hodnota???
A: Tak to Vás zklamu. Nemá absolutně žádnou cenu! Toto je bohužel velmi častý dotaz. I když na první pohled by mělo být i laikovi zřejmé, že půjde o nějaký podvod. Jednoduché indice jsou
např. stejný rub a líc, nápisy ve slovenštině (ta v roce 1713 ješte neexistovala a to ani jako nářečí) a mj. i logická úvaha - copak by zbojník Jánošík mohl v roce 1713 vydávat nějaké peníze?! A natož zlaté dukáty. Ten je tak akorát kradl, a to v rozporu s mýtem, jak bohatým, tak i těm chudým.
Takže tedy - jde o mosazný plíšek, řekněme o účelovou, reklamní známku. Nejpřesněji řečeno jde o tzv. "filmový" peníz, který Československá televize nechala razit v Kremnici v obrovském nákladu v 70. letech v souvislosti s přípravou velkofilmu Jánošík. Tento peníz se prodával např. v hračkářství
ješte v 80. letech za 3 Kčs / kus. Dneska ale nemá tento opracovaný kus kovu ani hodnotu té tříkoruny (resp. neznám nikoho, kdo Vám tolik nabídne). Já tyto plíšky
běžně dávám do svého výběru laciných mincí po 50 h / kus.
Q: Slyšela jsem, že ve Vaší zemi přestanou platit od roku 2001 papírové peníze s nomínálem 1000 a 5000 korun. Je to pravda? Mohu si je někde vyměnit? V mé zemi (Itálie) české peníze banky neberou. Je držení českých korun legální?
(přeloženo z angličtiny)
A: Tato informace je pravdivá jen částečně. ČNB skutečně ukončí v červnu 2001 platnost některých bankovek v hodnotě 1000 a 5000 Kč (jedná se bankovky z roku 1993). Po dobu následujících 3 let budou bankovky vyměňovat všechny komerční banky. V následujících letech (zatím bez časového omezení) pouze pobočky ČNB. Těmito bankovkami nebude tedy možné platit od 1.7.2001 za zboží a služby, bezcennými se však nestanou. Česká koruna je jinak plně konvertibilní měnou a je vcelku běžně směňována i v zahraniční. Držení rozumného množství českých peněz zahraničními subjekty není nelegální. Pokud nepojedete v dohledné době do Čech, zkuste např. směnárny v Římě či na jadranském pobřeží. V zahraniční berou české koruny běžně na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku, v Turecku, ve Vídni a v
některých směnárnách v Německu a v Chorvatsku.
Q: Na Vašich stránkách píšete velmi podrobně o různých zachovalostech. Vím tedy, co to je zachovalost AU. Co to ale znamená BU? To je nějaký mezistupeň mezi zachovalostí AU a XF?
A: Právě naopak! BU znamená briliant uncirculated a jedná se tedy teoreticky o zachovalost lepší než UNC. Více viz doplnění na mé stránce o zachovalostech.
Q: Můžete mi prosím poradit, jakým způsobem mám čistit mince, abych jim neublížil? Mám mince měděné, stříbrné a to i v zachovalosti proof?
A: Na toto téma připravuji článeček, který v dohledné době uveřejním. Nyní pouze v krátkosti:
Dle mé zkušenosti je nejlepší začít s obyčejnou teplou vodou. Nestačí-li voda, použijte mýdlo. Mince se tak nepoškrábe.
Měď a její slitiny nečistěte chemicky! Sidol, neoxid apod. minci nenávratně poškodí, mince dostane nežádoucí lesk. V ®ÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPOU®ÍVEJTE CHEMII NA ANTICKÉ MINCE!
Více informací získáte také zde. Na té stránce se v blízké budoucnosti objeví podrobnější článek na dané téma.
Q: Rád bych se zeptal, jakou cenu mají pro numismatiky mince ražené v rozdílných mincovnách. Považují se za stejnou minci, nebo se skutečně jedná o "odlišné" mince? Např. desetikoruna z roku 1993 ražená v Hamburku (?)a od roku 1994 v Jablonci...
A: V numismatice, jako ostatně v každém sběratelském oboru, záleží vždy na tom, kdo co sbírá. Někdo sbíra mince jenom podle typu, někdo podle typu a podle mincovny a někdo dokonce generelně (podle typu, mincovny a ročníku ražby). Takže
různé mincovny samozřejmě význam mají. Obecně se dá říci, že každá mince s libovolnou odchylkou (by» je takovou odchylkou "pouze" ročník či dokonce pouze mincovna), je mincí "odlišnou". Ale to, podle jakého kritéria budete sbírat
mince, záleží zcela na Vás. Obyčejně numismatici sbírají některé státy generelně. V našich podmínkách se většinou sbírají generelně československé mince spolu s ČR a SR. Někdy i Rakousko, Polsko a Rusko a mince korunové měny od roku 1892. Někteří se pouštějí generelně i do mincí Německa (téměř nemožné
zkompletovat pro velké množství mincoven). Někdo ale třeba sbírá generelně mince z celé Evropy.
Q: Prosím o informáciu ako ovplyvňuje perforácia "SPECIMEN" cenu bankovky.
A: Jednoduchá odpověd by byla, že podstatně, často až na zlomek ceny, někdy až 20% a méně. Nicméně pokud se podíváme na problém perforovaných bankovek komplexněji, odpověď je složitější. Perforace bankovek byla v Československu prováděna obvykle slovem "SPECIMEN" nebo třemi špendlíkovými dírkami. Řidčeji
slovem "NEPLATNÉ" či písmenem "S" (výhradně na Slovensku). Některé dříve zcela nedostupné bankovky se tak dostaly mezi sběratele alespoň v perforované podobě. Např. 5000 Kč 1919 se vyskytuje snad jen v perforované podobě a je i tak velmi,
velmi vzácná. Ale např. 5000 Kč 1920, která se rovněž vyskytuje nejčastěji jako perforovaná, je takto dosti běžná. Neperforovaná 5000 Kč 1920 je však nesrovnale vzácnější! Na druhou stranu u některých málo cenných bankovek (např. 1 K 1944
/sovětská/, předměnové 5, 10, 20, 50 Kčs z let 1945-1952) atd. se perforace do ceny promítne jen málo nebo vůbec. Taková laciná bankovka tak např. reálně stojí v zachovalosti Unc (N) např. 15 Kč bez ohledu na to, zda je či není perforovaná
(u těchto bankovek navíc převažuje šetrná perforace pomocí tří špendlíkových dírek). Globálně lze tedy říci, že u stejně zachovalé bankovky perforace snižuje cenu v průměru nejméně o 50%, často i více, výjimečně méně.
Q: V oběhu jsem objevil dvě různé dvacetikourny s rokem 2000. Jedna je normální a druhá je pamětní s vyobrazení orloje. Je normální dvacetikoruna 2000 běžná?
A: Na stránkách ČNB se zatím neobjevil náklad mincí vydaných v roce 2000. Nicméně já už "normální" 20 Kč 2000 v oběhu taky objevil, takže to asi nebude žádný zázrak.
Q: Dobrý den, mám jen krátký dotaz. Mám minci 5 Kčs z roku 1990 a potřebuji vědět zda se mince se znaky ČSSR razily i v roce 1990 neboť v té době byla již federace.
A: Všechny oběžné mince 5 h - 5 Kčs vydané v roce 1990 nesou ještě starý název státu a socialistický státní znak. Federace v ČSSR právně vznikla již 1.1.1969. Vy však máte zřejmě na mysli název státu. Ke změně názvu státu došlo až po složitých jednáních (viz tzv. pomlčková válka) na jaře 1990. Původní název Československá federativní republika (resp. Česko-slovenská federatívna republika) byl po zásahu prezidenta republiky dodatečně upraven na ono nelogické Česká a Slovenská Federativní Republika (Česká a Slovenská Federatívna
Republika) se zkratkou ČSFR. První "federální" oběžnou mincí byla desetikoruna 1990 s vyobrazením TGM. V letech 1991 až 1992 byly mince raženy s novým státní znakem a označením státu zkratkou ČSFR. O mincích 10 Kčs 1993 se znakem ČSFR píši podrobně na jiném místě.
Q: Platí ještě kovová padesátikoruna? A jak dlouho bude platit papírová dvacka?
A: Ano, kovová padesátikoruna platí. O tom, jak se objevila v naší peněžní soustavě a co se s ní stalo, si můžete přečíst na jiném místě. Papírová dvacetikoruna je v současné době stahována z oběhu. Plánovaný konec její platnosti však dosud neznám. Pro ČNB je však zřejmě neúnosné držet papírové bankovky tak nízkého nominálu v oběhu. Z hlediska oběhu je několikanásobně výhodnější mince – později se opotřebuje a v důsledku toho je značně levnější
než bankovka. Proto si myslím, že papírová dvacetikoruna bude skutečně z oběhu stažena, a že se nám v nějaké podobě v dohledné době do reálného oběhu vrátí kovová padesátikoruna.
Q: Nedávno jsem se vrátil ze Švýcarska. Při placení jsem tam v obchodě dostal dvoufrank z šedesátých let. Nevšiml jsem si toho hned, ale když jsem s ním chtěl znovu platit, byl mi vrácen, že už neplatí. Přitom na první pohled je téměř k
nerozeznání od běžné platné mince, je ale trochu nažloutlý a možná, že je i ze stříbra. Dá se tato mince někde prodat či vyměnit?
A: Je to s podivem, ale je to tak. Ve Švýcarsku sice platí leccos (např. niklové desetníky a dvacetníky v nezměněné podobě již skoro 130 let), ale stříbrné franky a dvoufranky byly staženy z oběhu již v září 1971. Já měl dokonce problém
v roce 1995 udat i platné pamětní niklové pětifranky! Nakonec jsem uspěl až v pobočce Švácarské národní banky. Na malých burzách ČSPDS a Numismatické společnosti se stříbrný dvoufrank běžně prodává, dosažená cena je od 30 do 60 Kč (tedy někdy i nad cenu nominálu). Nicméně banky v ČR ho již neberou.
Q: Mám větší množství cizích platných mincí z různých států (dohromady asi za 1500 Kč). Dají se v ČR někde vyměnit?
A: V případě, že se jedná o běžné volně směnitelné měny, tak někdy ano. Numismatikovi se občas nahromadí cizí platné, ale numismaticky téměř bezcenné, mince, které potřebuje nějak zhodnotit (často za ně zaplatil cenu nominálu, když byl nucen vzít celý soubor mincí). S markami či šilinky nebývá potíž, do
okolních států se buď jezdí, nebo jsou zeměmi tranzitními. Ale co dělat s pytlem francouzských centimů a franků, to už může být docela problém.
Osobně mám zkušenost, že jsou brány mince z následujících států:
Rakousko (od 1 šilinku), SRN (od 1 marky), Francie (od 1 franku), Itálie (od 500 lir), Švýcarsko (od půlfranku), Švédsko (od 5 koruny), Dánsko (od 5 koruny), Nizozemí (od 1 guldenu), Belgie (od 20 franků), Španělsko (od 100 peset), Finsko
(od 1 marky), Velká Británie (od 1 libry). Z ostatních evropských států bych zkusil ještě ostatní státy Eurolandu, případně slovenské desetikoruny. S některými volně směnitelnými měnami však s velkou pravděpodobností neuspějete (osobní zkušenost: Maďarsko, Polsko, Irsko, Lucembursko, Řecko, Portugalsko).
Z mimoevropských států máte šanci jedině u USA (od 1 dime = 10 centů) a za pokus stojí i Kanada.
Nominály uvedené v závorce jsou zcela bez záruky! Před třemi roky mi v bance např. vzali i britské padesátipence a italské stoliry, loni mi odmítli vzít dánské pětikoruny a před Vánoci mě vyhodily se šilinkovými mincemi, aby mi je zase v lednu vzali atd.
A jakým způsobem je nejlepší mince vrátit? Existuje v podstatě jediné jednoduché řešení. Je třeba mít devizový účet v některé zahraniční volně směnitelné měně a
na něj tyto mince vložit. Potom Vám je v některých pobočkách některých bank možná vezmou. Většinou si započítají 10-15% poplatek za vklad mincí na konto. Osobně mám nejlepší zkušenosti z centrály IPB na Senovážném náměstí v Praze (bývalý „Gorkáč“). Zato v České spořitelně jsem nikde neuspěl.
Q: Mám schované federální desetikoruny 1993 s Masarykem a Štefánikem. Jaká je jejich aktuální cena?
A: Podrobnou odpověď na tuto otázku najdete v zajímavostech. Zde pouze stručně. Cena těchto mincí je relativně nízká, mince nestojí více než 20 Kč / kus, většinou však jenom 10 Kč či dokonce méně.
Q: Ve sbírce zákonů jsem si přečetl, že kromě desetikorun 1993 s Masarykem a Štefánikem, měla být vydána v roce 1993 i třetí desetikoruna – tj. mince s Rašínem. O této minci na Vašich stránkách však nepíšete. Znamená to, že tato mince nebyla vydána, či se jedná zase o nějakou „raritu“.
A: Dle informací SBČS (a dnes i ČNB) 10 Kčs 1993 Rašín nebyla realizována. V roce 1993 jsem sice zaslechl nějaké pověsti o její existenci, vyplývaly však zřejmě ze stejné pasáže v příslušném zákoně, který citujete. Osobně jsem desetikorunu Rašín 1993 nikdy neviděl a ani o ní nečetl v numismatickém tisku. Takže tedy jediným ročníkem vydání 10 Kčs Rašín zůstává rok 1992. Tyto mince jsou samozřejmě běžné.
Q: Dočetl jsem se, že vzácná československá hliníková koruna 1947 byla v 90. letech ve velkém množství padělána. Dá se nějak rozeznat pravá mince od padělku?
A: Ano, dá. Hliníková koruna 1947 je jednou ze vzácných čs. mincí (naproti tomu niklová koruna 1947 je celkem běžná, nestojí více než nějakých 20-30 Kč). Padělky hliníkové koruny 1947 se v posledních letech skutečně vyskytují ve značném množství. Padělky jsou perfektně provedeny – rozdíl je v podstatě jediný. Originální hliníková koruna 1947 má totožné vroubkování na hraně jako niklové mince 1946-47. U padělku je vroubkování jiné. Ale pozor! Toto rozlišení se týká pouze oněch padělků z 90. let! Pro ostatní, pravda méně rozšířené,
padělky nemusí platit!
Q: V poslední době se objevilo na trhu mnoho vzácných tříhaléřů 1962. Jde o padělky? Pokud ano, jak se dají odlišit od pravých?
A: No, ano. S největší pravděpodobností jde skutečně o velmi zdařilé padělky, které pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje jako hliníkové koruny 1947. Na rozdíl od hliníkových korun však neznám spolehlivý způsob, jak padělek odlišit
od originálu. Pravá mince má zřejmě jiné složení kovu, tedy i barvu a lesk. Znáte-li však někdo spolehlivý a jednoznačný způsob rozlišení, napište prosím. Rád jej na těchto stránkách zveřejním.
Q: Mám starou francouzskou minci, která má obdobně jako Vámi avizovaný dvacetihaléř 1993 pootočený líc a rub o 180 stupňů. Jedná se o raritu? Pokud ano, kolik bych mohl za ni dostat?
A: Francouzské (a i italské a např. švýcarské) mince mají dosud běžně líc a rub pootočený o 180 stupňů. Až do počátku dvacátého století bylo právě pootočení o 180 stupňů převažující orientací oběžných mincí (odtud anglické označení pro takovou orientaci: „coin alignment“). Naopak, dnešní, „moderní“, orientace, kdy líc a rub nejsou proti sobě pootočeny, byla po mnoho desítek let běžná zejména u medailí (odtud anglický výraz „medal alignment“).
Q: Platí rovnice: čím je mince starší = tím je taky vzácnější a tudíž dražší? Kolik dneska stojí běžnější římská mince cca ze 4. století našeho letopočtu?
A: Taková rovnice v žádném případě neplatí! Samozřejmě, že starých mincí se většinou dochovalo méně, než mincí nových. Ale zase je o ně mezi sběrateli o dost menší zájem. Většina sběratelů si vytkla nějaký sběratelský cíl, který je
splnitelný (např. „chci sebrat typově všechny mince Československa“ či „chci mít z každé existující i neexistující země ve sbírce aspoň jednu minci“ atd.) Jen pro ilustraci: např. pražský 1 krejcar 1800C (kterých se dochovalo velké
množství) stojí v běžné zachovalosti skoro 100x méně než pověstná československá pětikoruna 1986! Zkuste si přečíst další stránky, zejména kolik dostanu za. A antické mince? Možná Vás to překvapí, ale běžná, relativně slušně zachovalá
římská mince ze 4. století se dá koupit už za nějakých 50 Kč.
Q: Prý existuje nějaká vzácná kovová desetikoruna z roku 1993. Víte o tom něco?
A: Vím, před časem jsem k tomuto tématu napsal článeček, který najdete zde.
Q: Proč je 20 haléř 1995 z hamburské mincovny vzácný? A proč se proboha ještě v roce 1995 razily české dvacetihaléře v Německu? A proč v tak malém množství?
A: V prvé řadě hamburský dvacetník není žádnou vzácností, jak by mohly napovídat některé „výstřední“ ceny na některých aukcích před třemi-čtyřmi roky. Obrníte-li se trpělivostí a prohlédnete-li několik tisíc dvacetníků v sáčcích z banky, s
velkou pravděpodobností jich pár najdete. Pro informaci se můžete podívat i na tuto stránku, která pojednává o „pokladech“, jež se mohou vyskytovat ve Vaší peněžence. A když si i potom budete myslet, že se jedná o vzácnost, tak mi
napište, a já vám jeden v zachovalosti VF- tak za stovku seženu. Zpět k důvodům vydání této mince. Jedná se typickou ukázku bankovní mašinérie. ČNB si objednala u hamburské mincovny v letech 1993 až 1994 ražbu určitého počtu dvacetihaléřů. Protože jich však obdržela o něco méně, byly za tyto chybějící mince v roce 1995 jako náhrada vyraženy v Hamburku nové. Jedná se tedy o náhradu za zničené či
nedodané mince, tedy za dodatečné plnění objednávky. Tyto mince byly – z numismatického hlediska korektním způsobem – vyraženy s aktuálním ročníkem, tedy 1995.
